Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vstup do NHL: 22. května 1970
První sezóna: 1970-71
Stadión: HSBC Arena, 18.690 diváků
Největší úspěchy: finále Stanley Cupu 1975, 1999
Adresa: HSBC Arena, One Seymour H. Knox III Plaza, Buffalo, NY 14203

Oficiální website: www.sabres.com

V roce 1970 došlo k dalšímu rozšíření NHL, tentokrát o dva nové kluby, jejichž sídly byl kanadský Vancouver a Buffalo, licenci získaly 22. 5. 1970. Tehdy v Buffalu již působil klub, hrající nižší profesionální soutěž AHL pod jménem Bisons. Se vstupem do NHL sice bizon v klubovém znaku zůstal, ale klub změnil svůj název na Sabres (Šavle). Hlavní odpovědnost za výkony ležela v té době na zkušeném manažerovi Georgeovi 'Punch' Imlachovi. V prvních letech se jim pochopitelně příliš nedařilo, ale Buffalo si pečlivě vybíralo nové talenty v draftech. Podařilo se mu získat dvojici brankářů Crozier - Daley, obránce Hortna a Hillmana a nejlepšího juniora z letních draftu, tehdy ani ne dvacetiletého Gilberta Perreaulta, který se při svém debutu stal držitelem Calder Trophy.

V sezóně 1971-1972 došlo k vytvoření formace hráčů, která se zapsala do dějin NHL jako French Connection. K Perreaultovi přibyl Rick Martin a René Robert. V další sezóně se Buffalo poprvé probojovalo i do play off, svoji pouť však skončilo již ve čtvrtfinále. O titul nejlepšího týmu ligy je v roce 1975, při bodové shodě s Philadelphií, připravil jen nižší počet vítězných zápasů, ale to hráčům neubralo sil do bojů o nejcennější trofej.

V play off, kam mimochodem postoupili teprve podruhé v pětileté historii klubu, se jim mimořádně dařilo a jejich vítězné tažení zastavila až ve finále Philadelphia (2:4). Finálová série je pamětihodná také mlhou v hale Auditorium a brilantním výkonem brankáře Flyers Bernieho Parenta. V té době měli v Buffalu opravdu silný tým. Manažer Imlach i zde prokázal své kvality, a tak se do Buffala sjeli takoví hráči, jakými byli Gilbert Perreault, Dan Gare, Rick Martin, René Robert, Craig Ramsay nebo brankáři Don Edwards a Dave Dryden, bratr slavného Kena Drydena.

Celých sedm let hráli Sabres hokej vysoké kvality a střídali se s Bostonem na první příčce Adamsovy divize. Na přelomu roku 1975 a 1976 hrála proti celkům NHL i Křídla sovětů a v Buffalu utrpěla doslova výprask 6:12. Novou krví v mužstvu se stali mladí Seilling, Ruff a černý McKegney. Po odchodu Imlacha v roce 1978 se po ročním bezvládí podařilo vedení klubu zajistit generálního manažera, který měl přivést tým až k trofeji nejcennější. Tím mužem byl Scotty Bowman, jenž měl za sebou po dvanácti sezónách koučování celkem osm účastí ve finále Stanley Cupu a pět triumfů. Jeho zásluhou mužstvo získalo takové hráče jako obránce Phila Housleyho, útočníky Davea Andreychuka, Adama Creightona a brankáře Toma Barrassa. Barrasso získal cenu pro nejlepšího nováčka, cenu pro nejlepšího brankáře sezóny a byl zařazený i do první šestky All-Star. O svém umění přesvědčil hned v září 1984, kdy hájil branku USA na Kanadském poháru.

Bowman se při hledání posil podíval i za oceán a v draftu v roce 1981 si vybral našeho Jiřího Dudáčka, o němž všude vyhlašoval, že je nejlepším juniorem na světě. Dlouhé roky se nevzdával a bojoval o uvolnění Dudáčka do NHL, narážel však v tehdejším komunistickém Československu neustále na nepřekonatelné překážky. Šťastnější byli Finové Hannu Virta a Kai Suikkanenn, kteří v sezóně 1981-1982 oblékli jako první Evropané dres Buffala.

Zatímco v lize se Šavlím dařilo, v poháru se nedostaly přes druhé kolo. Po další reorganizaci v roce 1981, kdy byl do 'jejich' Adamsovy divize zařazen tým Montreal Canadiens, se situace pro Buffalo ještě více zkomplikovala a výsledky týmu se stále zhoršovaly. Tým upadl do průměrnosti. Vrcholem bylo odstoupení manažera Bowmana a jeho nahrazení Gerrym Meehanem. Z Evropanů se prosadili Fin Christian Ruuttu, Alexander Mogilnyj, částečně švédský obránce Johansson, Němec Krupp a Švéd Andersson. Dres Buffala dočasně oblékl i tehdejší československý reprezentant Jiří Šejba.

Posun dopředu zaznamenalo Buffalo od roku 1988. Zisk 98 bodů v sezóně 1990-91 pak byl nejvyšší od roku 1984. Ale ani poté, co se koučem a manažerem stal John Muckler, se situace nijak dramaticky nezměnila.Tým uskutečnil několik důležitých výměn. Buffalo získalo ostrostřelce NY Islanders Pata LaFontainea výměnou za Pierrea Turgeona a dále pak našeho Dominika Haška z Chicaga. Oporami týmu se stali zkušený Dale Hawerchuk, Donald Audette a v zadních řadách tvrdící muziku Richard Šmehlík.

V devadesátých letech byla filozofie klubu založena na hráčích, kteří se do toho nebáli šlápnout. Tři hokejisté: Brad May, Matthew Barnaby a Rob Ray nasbírali v sezóně 1995-96 po více než 200 trestných minutách. Větší úspěch však, i přes výborné výkony LaFointainea, Haška či Alexandera Mogilného, nějak ne a ne přijít.

Od sezóny 1996-97 se Šavle přestěhovaly z haly Auditorium do nového domova na nábřeží Marine Midland Arena. Pod trenérskou taktovkou Teda Nolana, příslušníka indiánského kmene Odžibweiů, zaznamenali výrazný výkonnostní vzestup. Nolan také díky tomu získal trofej pro nejlepšího trenéra roku 1997.

Sabres také změnili také svou image, když odvrhli starý znak znázorňující pádícího bizona nad zkříženými šavlemi. Novým klubovým logem se stala hlava bizona s krvavýma očima. Největší čest novému dresu prokázal brankář Dominik Hašek, jehož vynikající výkony znamenaly několikanásobný zisk trofeje pro nejlepšího brankáře a hráče NHL. Právě díky jeho výkonům klub zaznamenal dvakrát za sebou vynikající úspěch.

V sezóně 1997-98 se Sabres nejprve dostali do finále Východní konference, aby o rok později dokonce podruhé v historii klubu útočili, byť neúspěšně, na samotný Stanley Cup. Skvělý Dominik Hašek si svými výkony řekl o třetí Vezina Trophy v řadě, když o obhajobu Hartovy trofeje jej zřejmě připravilo pouze zranění. Výborně se také rozehrál Slovák Miroslav Šatan, který po Patu LaFontaineovi jako první z kádru Sabres překonal hranici třiceti branek za sezónu.

Jenomže výkony Sabres v této době až příliš stály a padaly s formou Dominika Haška. A také 'Dominátor' je pouze člověk. Vstup do sezóny 1999-2000 Haškovi herně vůbec nevyšel a pak přišlo nepříjemné a hlavně dlouhodobé zranění třísel. Šavle se bez své největší hvězdy velmi trápily, a i když nakonec do play off přece jenom postoupily, hned v prvním kole jim vystavili stop Philadelphia Flyers.

Podobně to vypadalo i v ročníku následujícím. Hašek, bezkonkurenčně nejlépe placený hráč mužstva, se do svého obvyklého herního rytmu dostával jenom ztěžka a Sabres v základní části dlouho podávali nevyrovnané výkony. Až od půlky sezóny šlo Buffalo opět nahoru a jen o chloupek nedosáhlo stobodové hranice. 'Dominátor' za předváděnou hru už pošesté obdržel velmi ceněnou Vezina Trophy, v play off ale Šavle skončily, i přes příchod posil jako Donald Audette a Steve Heinze, už ve druhém kole.

Vcelku logicky musela následovat nějaká změna a tou byl odchod Dominika Haška do Detroitu. V Buffalu tak skončila jedna dlouhá etapa. Vlastně žádné jiné mužstvo NHL nebylo před sezónou 2001-02 oslabeno odchodem tolika hlavních opor (Peca, Hašek, Audette, Andreychuk, Heinze, Gilmour). Bez adekvátní náhrady a díky výkonnostním výkyvům ostatních hráčů se Sabres ihned zabydleli ve spodní polovině tabulky Východní konference. Nakonec, posedmé ve své dvaatřicetileté historii, skončili už před branami vyřazovacích zápasů

V roce 1970 došlo k dalšímu rozšíření NHL, tentokrát o dva nové kluby, jejichž sídly byl kanadský Vancouver a Buffalo, licenci získaly 22. 5. 1970. Tehdy v Buffalu již působil klub, hrající nižší profesionální soutěž AHL pod jménem Bisons. Se vstupem do NHL sice bizon v klubovém znaku zůstal, ale klub změnil svůj název na Sabres (Šavle).