| Colorado Avalanche | |
Vstup do NHL: 22. června 1979 jako Quebec Nordiques, 21. června 1995 se klub přestěhoval do DenveruPrvní sezóna: 1979-80 Stadión: Pepsi Center, 18.007 diváků Největší úspěchy: Stanley Cup 1996, 2001 Adresa: Pepsi Center, 1000 Chopper Circle, Denver, CO 80204 Oficiální website: www.coloradoavalanche.com
Dokud byli Rockies v Coloradu, nedostali se, kromě jednoho ligového ročníku, v žádné sezóně do play off. Avalanche přišli z kanadského Quebecu a už jejich první sezóna znamenala úspěch, o kterém v hlavním městě největší kanadské provincie jen snili. Tím úspěchem se stal pochopitelně zisk Stanley Cupu. Tým, který tak dlouho a pracně v Quebecu budovali, se tedy konečně radoval z nejcennější klubové trofeje světa až v Coloradu.
V roce 1997 Laviny vypadly ve finále konference s Detroitem, o rok později dokonce překvapivě hned v prvním kole s Edmontonem. V ročníku 1998-99 se Colorado opět uvedlo skvělými výkony a v play off ho musel v semifinále zastavit znovu až pozdější vítěz Stanley Cupu - Dallas Stars. V týmu se v té době objevily nové talenty - nejlepší nováček sezóny Chris Drury a Čech Milan Hejduk, oba skvělí útočníci. I proto klub nadále patřil mezi horké favority na Stanley Cup, což se také plně potvrdilo v sezóně 1999-2000. Avalanche i přes velké zdravotní problémy Petera Forsberga, zato posíleni o veterána Raymonda Bourquea, vyhráli svou divizi a dokráčeli znovu až do finále konference. A tam je opět, v napínavé sedmizápasové bitvě, vyřadili Dallas Stars.
Protože vedení Avs dokázalo téměř zázrak a do nové sezóny udrželo prakticky celý tým pohromadě (znovu se upsali Roy, Blake, Sakic), muselo se s nimi počítat jako s jedním z nejvážnějších kandidátů na zisk Stanley Cupu 2002. Nic na tom neubral ani fakt, že Bourque ukončil kariéru a Forsberg se rozhodl pro její přerušení ze zdravotních důvodů. Zatímco v obraně i v útoku Colorada to v průběhu sezóny občas skřípalo, brankář Roy držel mužstvo nad vodou. Pro vyřazovací boje byl k dispozici i znovuzrozený Forsberg a především díky jeho famóznímu mistrovství postoupili hokejisté Avalanche jak přes Los Angeles Kings, tak San Jose Sharks. Dech jim došel až v semifinále, kde se museli sklonit před silou a uměním hráčů Detroit Red Wings. |
Hokejová legenda se v roce 2001 dočkala,Raymond Bourque po odchodu z průměrného Bostonu konečně vyhrál v Coloradu Stanley Cup a ukončil kariéru.......
a v roce 1996......





Pepsi Center
Nechali hlasovat fanoušky vyhrála lavina vzhledem k nedalekým horám není název od věci.
Vstup do NHL: 22. června 1979 jako Quebec Nordiques, 21. června 1995 se klub přestěhoval do Denveru
NHL je v Coloradu přítomna již podruhé. Na rozdíl od sezóny 1976-77, kdy Colorado podědilo průměrný tým Kansas City Scouts, přilákala oblast Skalistých hor tentokrát Quebec Nordiques, jehož majitelé měli pocit, že v Kanadě nemohou finanční břemeno dále snášet. Prezident Nordiques Marcel Aubut a skupina majitelů klubu v roce 1995 prodali licenci zábavní společnosti COMSAT v čele Charliem Lyonsem a ten NHL znovu přivedl do Colorada, kde žádný ligový klub v té době nebyl. Dřívější klub Rockies se odstěhoval a v roce 1982 přejmenoval na New Jersey Devils.
Pohár přinesl slávu trenéru Marcu Crawfordovi, který spoléhal především na stobodové útočníky Joea Sakica a švédského reprezentanta Petera Forsberga, omládlého Rusa Valerije Kamenského, dříče Claudea Lemieuxe, obránce Sandise Ozolinše a Adama Footea a brankáře Patricka Roye. Avalanche tuto vítěznou kostru mužstva v následujících letech měnili jenom pozvolna a za každého kvalitního hokejistu vždy rychle přišla adekvátní náhrada. Přesto Avs další Stanley Cup získali až za dlouhých pět let.
Nešťastní Avs, kteří tedy třikrát za poslední čtyři roky zůstali jediný krůček od velkého finále, ovšem přes nepřízeň osudu nerezignovali. V ročníku 2000-01 získali z Los Angeles dalšího vynikající hráče, obránce Roba Blakea, se 118 body vyhráli základní část NHL a vedeni kapitánem Joem Sakicem, hrajícím v životní formě, vyrazili na další zteč Stanley Cupu. Sakic tento rok mimochodem získal Hart Trophy, Lester B. Pearson Award, Lady Byng Trophy a dlouho útočil i na Art Ross Trophy.